František Zeman

František Zeman se narodil v rodině chalupníka. Jeho otec brzy zemřel a František musel pomáhat matce se živobytím. Jeho nevlastní otec ho vedl v aktivní činnosti v Sokole. Vyučil se zedníkem. Po vypuknutí 1. světové války narukoval do Vysokého Mýta, odtud odjel na východní frontu. V lednu byl raněn a zajat a poslán do pracovního tábora. V roce 1917 vstoupil do legií a účastnil se bitvy u Bachmače. Při obraně transsibiřské magistrály čelil několika útokům bolševiků. V Irkutsku prodělal malárii. V roce 1920 se vrátil do vlasti, ale byl záhy poslán na Slovensko k obraně jižní hranice. Mezi válkami pracoval jako zedník a později jako traťmistr ČSD. V roce 1929 se přestěhoval do České Skalice. Byl také členem Československé strany národněsocialistické. V roce 1937 se stal starostou České Skalice. Během 2. světové války se zapojil do odbojové organizace Obrana národa. V roce 1939 byl zatčen a do konce války vězněn v koncentračním táboře v Buchenwaldu. Po válce se znovu ujal funkce starosty České Skalice. V roce 1946 se už z politických důvodů o tento post neucházel. Po únoru 1948 byl sesazen z postu traťmistra a propuštěn z ČSD. Později se mohl vrátit a pracoval jako pomocný traťmistr ve Smiřicích. V roce 1950 se stal technologem traťové strojní stanice v Hradci Králové. Poté se přestěhoval do Jaroměře a od roku 1986 žil v domově důchodců v Hradci Králové.